Novela energetického zákona Lex OZE II

Vláda po dlouhém čekání schválila 21.6. 2023 novelu energetického zákona, známou pod názvem „Lex OZE II“.  Zásadní změnu, kterou by měla novela přinést, je zavedení konceptu komunitní energetiky a pravidel pro sdílení vyrobené elektřiny. Novela si především klade za cíl snížení závislosti na neobnovitelných zdrojích i dovozu energie. Nyní se nachází v Poslanecké sněmovně, poté poputuje do Senátu, a nakonec ji k podpisu dostane prezident. Teprve poté bude moci vstoupit v platnost (odhadem během roku 2024).

Principem komunitní energetiky je sdílení vyrobené elektřiny. Energetický regulační úřad povolil určitou formu sdílení v bytových domech již od letošního roku. Dle této novely bude sdílení obecně možné přes dva základní instituty: aktivního zákazníka a energetické společenství.

Základní výhody komunitní energetiky:

  • Nižší výdaje za energie
  • Zvýšení energetické nezávislosti jednotlivců i společnosti
  • Pozitivní vliv na životní prostředí

Jak to bude fungovat?

Aktivní zákazník

Tento institut umožní vyrábět si elektřinu na jedné nemovitosti a následně ji využívat v jiné nemovitosti, která se nachází na území České republiky. Umožní sdružení více členů, kteří si vyrobenou elektřinu budou moci mezi sebou sdílet. Do této skupiny se tak bude moci zapojit až 10 členů, po celém území Česka. Názorným příkladem fungovaní aktivního zákazníka může být třeba tato situace: Rodina nainstaluje fotovoltaickou elektrárnu na chatě na Sázavě, vyrobenou elektřinu využije jen během sezónních víkendů. Zbylou energii může rodina využít ve svých dalších nemovitostech. Část elektřiny mohou spotřebovat prarodiče v bytě v Brně, další část rodiče v bytě v Praze a zbytek energie třeba syn v domě u Prahy.

Zdroj: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Komunitní energetika. Energie za méně [online]. 2022 [cit. 2023-09-25]. Dostupné z: https://www.energiezamene.cz/komunitni-energetika

Počet členů se v tomto případě počítá podle počtu odběrných míst. Členové za tímto účelem nahlásí čísla svých odběrných míst (EAN) a do budoucna i na Elektroenergetickém datovém centru (EDC), které pak předá tuto informaci dalším subjektům na trhu. Uvažuje se, že do doby vzniku EDC by tuto práci s daty mohl zajišťovat operátor trhu v součinnosti s distribuční společností. U sdílení pak bude nutné oznámit i tzv. alokační klíč, tj. způsob rozpočítávání (poměr) vyrobené elektřiny mezi jednotlivé subjekty zapojené do sdílení. Za sdílenou elektřinu se v tom případě platí pouze distribuční poplatek, tedy tzv. regulovaná složka ceny elektřiny. Aktivní zákazníci, kteří budou chtít využívat možnosti komunitní energetiky, budou mít povinnost si pořídit takzvaná měřidla průběhového měření. Ty se budou využívat k určení objemu vyrobené a odebrané elektřiny. Hradit měřidla by měly distribuční společnosti. Sdílení bude možné nezávisle na distribučním území (napříč celou soustavou).

Zdroj: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Komunitní energetika. Energie za méně [online]. 2022 [cit. 2023-09-25]. Dostupné z: https://www.energiezamene.cz/komunitni-energetika

Energetické společenství

V první fázi bude moci toto společenství sdílet elektřinu v rámci území správních obvodů nejvýše 3 obcí s rozšířenou působností nebo území hlavního města Prahy. Sdílení elektřiny v energetickém společenství se bude moci účastnit maximálně 1000 odběrných míst. Pokud bude mít energetické společenství více než 10 členů bude maximální hlasovací podíl jednoho člena stanoven na 10 %. To by mělo zajistit, že společenství nebude ovládnuto skupinou prosazující vlastní zájmy na úkor většiny.

Taková forma by mohla být v první řadě výhodná především pro obce, které mají mnoho objektů a mohou sdílet energii mezi sebou, nebo mezi obyvatele obce. Typickým příkladem může být škola, na kterou chce obec nainstalovat fotovoltaiku. Ta během období největší výroby nemá potřebný odběr a může tak většinu energie sdílet do dalších objektů v obci.

Aby bylo možné založit si energetické společenství, je nutné:

  • Založit právnickou osobu, družstvo nebo spolek.
  • Zaregistrovat u Energetického regulačního úřadu.
  • Dohodnout se na tzv. alokačním klíči a tyto informace včetně EAN kódů předat EDC. Výrobna společenství bude mít jako každá jiná výrobna elektroměr (do doby vzniku EDC by tuto práci s daty mohl zajišťovat operátor trhu v součinnosti s distribuční společností).
  • Pořídit tzv. měřidla průběhového měření (ta by stejně jako u aktivních zákazníků, měla být hrazena distribuční společností).